Lena´s Bar
Vzhledem k omezeným reprodukčním schopnostem zůstávají klisny oproti hřebcům často v pozadí. Ty skutečně mimořádné se ale dokáží prosadit i tak. Jestliže stojí za zmínku některá z dcer slavného plnokrevníka Three Bars, pak je to určitě Lena´s Bar. Pokud dá totiž klisna pět hříbat, z nichž čtyři získají rychlostní index 100 a vyšší a páté ho má přes 90, pak je to více než pozoruhodné.
Její příběh začíná v roce 1951, kdy si legendární chovatel a trenér Walter Merrick koupil plnokrevnou klisnu Lena Valenti po Grey Dream z klisny po Percentage, otci Three Bars. Merrick klisnu zkoušel na plnokrevných rovinách, až ji nakonec přihlásil do quarter dostihu na 440 yardů. Klisna jej vyhrála stylem start cíl a získala ROM. O rok později ji Merrick zkusil připustit Three Bars, jehož měl tehdy v pronájmu. Klisna ale nezabřezla, a tak ji Merrick o rok později nechal připustit znovu. To už musela za hřebcem cestovat z Oklahomy do Arizony. Cesta se ale bohatě vyplatila a Lena´s Bar spatřila světlo světa v roce 1954.
Abychom vyzvedli zásluhy Lena Valenti, zmiňme i další její potomky. Byla ro Clovis Doll (AAA a matka AAA šampióna), Roman Bob (AAA) a hlavně Little Lena Bar, pravá sestra Lena´s Bar. Ta v letech 1963-4 vyrovnala nebo zlepšila traťové rekordy na 220, 250, 330, 400 a 440 yardů.
Ale zpět k Lena´s Bar. Protože pravidla tehdy nedovolovala starty dvouletých plnokrevníků v quarter dostizích, musela klisna na svůj první start čekat až do tří let. V roce 1957 startovala osmkrát, z toho čtyřikrát vyhrála a vyrovnala traťový rekord na 400 yardů v Albuquerque. Jako čtyřletá zopakovala poměr osm startů a čtyři vítězství. Jako pětiletá startovala dvaadvacetkrát a v jednadvaceti případech se umístila. Svou dostihovou kariéru si vybojovávala v nesmírně tvrdé konkurenci – například v dostihu Miller Motel Allowances za sebou nechala takové sprintery jako byl Go Man Go, Double Bid, War Chic nebo Vanetta Dee. Sečteno a podtrženo: za pět let dostihové kariéry startovala Lena´s Bar šestasedmdesátkrát. Ve dvaceti čtyřech startech vyhrála, osmnáctkrát byla druhá a desetkrát třetí. A co bylo nesmírně důležité: z dráhy odešla naprosto zdravá.
Klisna se do chovného stáda zařadila v roce 1962. První hříbě bylo po Double Bid (šampion hřebců 1959). Hřebeček Double Dancer byl ještě jako odstávče prodán za 25 000$ a prožil život průměrného plemeníka, když si předtím vyběhal dostihovou kategorii AAA. Na několik let si ho zapůjčil i významný chovatel Hank Wiescamp a založil na něm jednu ze svých četných chovných rodin. Dalším potomkem Lena´s Bar byla Delta Rose po Tonto Bars Hank, rovněž solidní sprinterka kategorie AAA. Ta se později stala matkou Byou Bird, která z dvaceti šesti startů polovinu vyhrála a získala SI 113 spolu s výhrami přes 300 000$.
V roce 1964 Lena´s Bar poprvé navštívila hřebce Jet Deck a o rok později porodila ryzáčka Jet Smooth. Jako dvouletý vyhrál Kansas Futurity, jako tříletý All-American Congress derby a World Champion Classic. Několikrát bodoval i v halteru a stal se šampiónem AQHA v roce 1968. Jako otec dal mimo jiné 348 dostihových koní s ROM, kteří vydělali v dostizích přes ě,ř milionu $. Za zmínku stojí, že pracovní koně po Jet Smooth získali přes 1000 bodů. Vynikající byla hlavně Smooth Herman, který se stal v roce 1977 AQHA Honor Roll v junior cuttingu.
Lena´s Bar se v roce 1965 vrátila na připuštění k Tonto Bars Hank a porodila další klisničku, Mayflower Ann. Ta vyběhla SI 100, z dvaceti tří startů deset vyhrála. Po Waltera Merricka se stala cennou chovnou klisnou, když dala tři držitele ROM. Jeden z nich, Talladega, měl SI 105. Roku 1966 se Lena´s Bar naposledy vypravila k hřebci. Byl jím opět Jet Deck a malá statečná klisna dala do hříběte do nejlepší z obou. Narodila se fenomenální Easy Jet.
Lena´s Bar uhynula v roce 1968 po dlouhém boji s onemocněním močového měchýře. Majitel nešetřil penězi, ale žádná léčba neúčinkovala. Sám Walter Merrick během své dlouholeté a nesmírně úspěšné kariéry chovatele dostihových koní často zdůrazňoval, že Lena´s Bar byla jedním z nejlepších koní, které kdy odchoval.