Dorozumívání koní
Dorozumívání koní
Chuťová komunikace
Zapojení chuťových receptorů je s očicháváním velmi úzce propojeno. I když koně využívají dotyky k rozlišení vhodné a nevhodné potravy, dosud u nich nebyla zaznamenána chuť, vedoucí k zásadnímu odporu k dané potravině. Přesto jsou koně velmi vybíravými strávníky.
Díky chuti může klisna bezprostředně po narození rozpoznat své hříbě, a to je také jediný okamžik, kdy ho celé olíže. Jinak řečeno – zdá se, že zatímco pach slouží k identifikaci skupiny, chuť je u koní používána k identifikaci jednotlivých zvířat.
Dotyková komunikace
Komunikace pomocí dotyků u koní nabývá opět na významu v určitých životních obdobích, jako jsou kupříkladu námluvy, kdy dotyky hrají velmi důležitou roli při zvyšování sexuálního vzrušení klisny a hřebce, vrcholícího vlastním pohlavním aktem.
Dotyky jsou také důležité pro vytvoření správné vazby mezi matkou a hříbětem. Často můžeme vidět, jak se hříbě přiblíží k matce a než se opět vzdálí, lekce se jí dotkne (často nosem nebo hmatovými vousy). Hříbě může také dojít před klisnu, lehce se otřít o její tělo nebo klisnu olíznout. To vede k tomu, že se klisna zastaví uprostřed pohybu, nebo si dokonce lehne, aby se hříbě mohlo napít.
Pokud chceme, aby koně, které držíme ve stájích, byli spokojení a odpočatí, musíme jim umožnit vzájemné doteky. Existuje řada způsobů moderního ustájení, které této podmínce vyhovují.
Doteky jsou samozřejmě ve velké míře využívány také v rámci specifické komunikace mezi koňmi a lidmi. Bohužel většina také v rámci specifické komunikace mezi koňmi a lidmi. Bohužel většina většina lidí si představuje, že se s cizím koněm nejlépe seznámí tím, že ho plácá (zatímco ve skutečnosti s ním bojuje). Jediná správná cesta pro účelnou komunikaci vede k napodobení chování, prostřednictvím kterého se koně dorozumívají mezi sebou navzájem. V tomto případě se tedy může jednat o vzájemné dýchání do nozder, po kterém následuje hlazení koně s mazlení se s ním.
Mnoho lidí tráví spoustu času čištěním svých koní, i když to ve většině případů nebývá pro udržení jejich zdraví nezbytné. Hlavní význam této péče spočívá spíše ve skutečnosti, že člověk i zvířeti poskytují čas ke vzájemné komunikaci, vedoucí k vytvoření partnerského vztahu.
Nejdůležitější přenos informací prostřednictvím dotyků však probíhá během vlastní jízdy. Vnímavost koně k dotykům může být přínosem pro drezurní výcvik nebo reining, kde nejenom lehký tlak holeně či působení ruky, ale dokonce i sebemenší změna těžiště jezdce vyvolává řadu různorodých reakcí.
Je však nutné si uvědomit, že koně jsou individualisté a ačkoliv se všichni mohou naučit základním reakcím na jezdcovy pomůcky, zvýšenou vnímavost prokáží jen někteří. Pokud si tyto skutečnosti uvědomíme a umíme vnímavost a reakce koní na dotyky správně využívat, máme zajištěnou trvalou a bezpečnou cestu ke koňskému srdci, a to jak v roli ošetřovatele, tak i jezdce.