Životní cyklus koně 1
1. od narození do šesti měsíců Od okamžiku, kdy se hříbě narodí, má jen jednu potřebu – přežít. Na rozdíl od jiných mláďat savců hříbata musí vstát, aby se dostala ke strukům matky a dostala se tak ke svému prvnímu mléku – kolostru neboli mlezivu. Je úžasné pozorovat, jak hříbě na rozdíl od jiných mláďat, na svých předlouhých nohou s matkou drží krok již od prvního dne života. Hříbata se rodí s končetinami dosahujícími dvou třetin délky končetin dospělého koně, a tento přírodní fenomén je jedním z hlavních faktorů, které umožňují divokému koni tak dobře odolávat přirozeným pronásledovatelům.
bezstarostnost tohoto hříběte je očividní :)
Do šesti měsíců (a někdy i o něco déle)bude hříbě trávit veškerý čas je sáním mateřského mléka, spaním a růstem, to vše pod dohledem klisny – jeho matky. Kromě denní manipulace bychom od tak mladého zvířete neměli už nic čekat. Rychlost jeho růstu je tak vysoká, že hříbě dosáhne téměř poloviny výšky své matky do sedmi měsíců.
matka je pro hříbě tím nejdůležitějším jedincem
Během prvních několika dnů po narození by se měla klisna i hříbě ponechat v klid a odděleně od ostatních zvířat, aby se mezi nimi vytvořila vazba a hříbě zesílilo. Hříbě má pouze ty protilátky, které získalo přirozeným způsobem od matky,a trvá několik dalších měsíců, než si vybuduje vlastní obranyschopnost. Divoká hříbata jsou vůči nemocen velice náchylná a mnohá v tomto věku hynou. Je štěstí, že můžeme domácí hříbata vakcinovat proti nemocem jako je koňský chřipka, tetanus či hříběcí. Je také důležité hříbě začít odčervovat už od jednoho měsíce, protože hříbata jsou citlivá na parazitární nákazy, které se přenášejí mateřským mlékem a pastvou.
mladí hřebečci se učí jak bojovat se svým protivníkem...
První učení: I když hříbata vychovávána v domácím prostředí, je pro jejich vývoj důležité napodobit přirozený sociální systém ve stádě. Je zapotřebí mít jiné klisny jako „chůvy“ a v okolí jiné koně nebo poníky. Ostatní mladá zvířata mohou být společníky pro hry, zatímco klidný veterán bude mít roli důvěryhodného jedince s trvalým dobrým vlivem, jsou-li hříbata konfrontována s novými věcmi a výzvami. Koně a poníci vychovávaní pouze v lidské společnosti projevují známky nebezpečného chování, jako je kousání a útočení, protože se nenaučili základním vztahům a podřízenosti, jak by se stalo při normálním životě ve strukturovaném stádě. Hříbata také nebudou schopna chovat se normálně v sociální skupině jiných koní a budou vydávat špatné signály, což je učiní předmětem terorizování a šikany.
přátelství a náklonost hříběte je nutné rozvíjet co nejdříve
Vše, čeho bychom měli výcvikem dosáhnout, je dokázat vést zvíře pomocí ohlávky, na několik minut je v klidu uvázat, abychom je mohli vyčistit, a postupně bez odporu zvedat všechny končetiny. To vše by se mělo dělat v přítomnosti klisny.
Je důležité, aby končetiny a kopyta kontrolovali veterinární lékař a podkovář. Protože je v tomto věku chrupavka nohou měkká, musí být končetiny zatěžovány rovnoměrně, aby se během růstu vytvořilo správné postavení jednotlivých částí. Zpočátku jsou růstové ploténky měkké a osifikují od kopyta směrem nahoru.
Ve volné přírodě nelze vady v utváření nijak napravovat a postižené zvíře bude ve svém dalším životě handicapováno, pokud vůbec přežije. S pomocí lidí lze naštěstí menší vady ve vývoji končetin obvykle napravit v tomto raném období věku.
radostný výskok mladého skokana...